Termín: 26.9.-30.9.2019
Tým: Fiifa, Tom & Luky
Délka etapy/cesty: 116km/1224km aneb polovina cesty
Čas etapy/cesty: 30h/315h
Převýšení etapy/cesty: 856m/30771m
Nejvyšší bod etapy: 316mnm

Fotky z etapy

Zajímavosti:

• Nádherná stezka kolem řeky Olše 🆒
• Jednoznačně nejrovinatější etapa, která rozpůlila naší dlouhou cestu!

Podrobnosti:

Dziękuję, do widzenia. Pomalu se, po stovkách vesměs horských km, zhruba v polovině naší dlouhé cesty loučíme s česko-polským pohraničím a začínáme se těšit na bratry Slováky. Ale po pořádku. Jako už tradičně se potkáváme na Hlaváku. Netradičně ve čtvrtek, před námi sváteční pozdně zářijový víkend, respektive i pondělí. Jedeme pendolinem do Ostravy a následně lokálkou do Opavy – tam až na druhý pokus, první opavský vlak nám díky zpoždění pendolina uniká. Do Opavy přijíždíme v noci a jdeme rovnou do hajan. Dle předpovědi se zdá, že nás bude většinu času provázet babí léto – sázka první. A taky trochu doufáme, že to nebude jen rovina, pole a asfalt, jak to na první pohled působí z mapy – aneb sázka druhá.

V Pátek: rychlá snídaně a honem na bus. Čeká nás půl hoďka jízdy do Skrochovic, kde jsme se rozhodli začít – minule jsme sice skončili v Úvalnu, což je o zastávku dále, ale to už by bylo na první den moc. Sotva vylezeme ze sucha busu, začne nás skrápět déšť, nicméně  vydrží to slabou hoďku. Nic co bychom rychle nehodili za hlavu. Jdeme po asfaltových cestách podél trati na Opavu. Trať po 10 km opouštíme, ale profil ani povrch se moc nemění. Oldřišov, Hněvošice, Rohov,…..ztracené vesničky v pohraničí. Stále rovina do všech stran, stále vesměs asfalt 😬 Na sklonku dne nás vítá těžkým uhelným dýmem zahalená vesnička Krzanowice. Útočiště nalézáme v hotelu Perla, který je krom nás určen výhradně pro svatby 😏 Za zmínku určitě stojí místní rodinná pizzerie La Colina – zázrak uprostřed všudypřítomné bídy. Babí léto 👍 Profil a povrch 👎

Sobota: ráno. Sv.Václava. Nebe vymetené. Po uhelném smogu ani památky. Skvělá snídaně. Co víc si přát? Vyrážíme vstříc další asfaltové rovině. Ta se na chvíli přeruší nádherným lesním úsekem, kde potkáváme chlapíka na ruce s orlem. Stěžuje si, že dnes jsou všude po lesech psi a taky malé děti a jak má toho chudinku opeřence udržet, aby si na nich nepochutnal 😜. Krása ovšem brzy končí a jsme znovu na asfaltu. Energii se pokoušíme nabít v Píšti, neúspěšně, vše zavřeno. Nezbývá než urazit pěkných pár dalších km, minout jedno letiště, abychom skončili v Hati, v hospodě u sv. Mikuláše. S @Tomem jdeme do řízkového talíře. V těchto končinách je vůbec všechno o řízkách a taky o svatbách. Oba kluky to ovšem nechává ke svatbám zcela chladné 😬 Konec dne šlapeme, jak jinak než rovinu a asfalt přes Chalupki do Bohumína. Přespáváme v zajímavém penzion Ve Věži – který je fakt ve věži 😏 S @Tomem dáváme odpočinout nohám v blízké sauně. @Luky bojuje s puchýři. Nohy do krve. Nic moc. Ach jo. Babí léto 👍 Profil a povrch 👎

Neděle: Včerejší cesta byla kapku kratší, kolem 32 km, dnes hrozí opět délka atakující čtyřicítku. @Luky je bojovník, lepí důmyslně všechny rizikové oblasti a vyráží na steč. Obloha je opět jedna modř. Opouštíme Bohumín a připojujeme se na stezku kolem řeky Olše. Nádherný kus přírody, co by kamenem dohodil do Ostravy. Byť cestou míjíme obrovskou elektrárnu Dětmarovice, zažíváme jednoznačně nejkrásnější úsek této etapy. Jen aby nám chvíli vydržel. Končí circa po 10 km brodem přes Olši. Vzhledem k chodidlům @Lukyho vzdáváme myšlenky na překonání brodu a pokračujeme ještě kus k železničnímu mostu, který po nedlouhém váhání přebíháme na druhou stranu. Zastavujeme ve vesničce Závada na pivko u místního hřiště, kde probíhá napínavý zápas místních mladších žáků. Před námi je ještě dost km posledním výběžkem na polské hranici. Pak už se stáčíme na jih, dost bolo cesty na východ 😅 Čeká nás noc v Karviné, po dalším nelehkém dni. Babí léto 👍 Profil a povrch 👍

V Pondělí: ráno se shodujeme na tom, že jsme se nikdo moc nevyspali. Možná nám spánek rušili duchové z místních nekonečných šachet. Přes noc se přihnal vichr. Má foukat celý den. O sebe se až tolik nebojíme, spíše o cestu do Prahy. Vyrážíme na posledních pár km, konkrétně deset, do Chotěbuzi, nedaleko od Českého Těšína. Cesta nic moc, hranice vede podél frekventované silnice. V Chotěbuzi jsme hoďku před odjezdem vlaku, tak sedáme na ten do Těšína, kde dáváme před odjezdem do Prahy sladkou tečku v podobě výborných dortíků 😋 Babí léto 👍 Profil a povrch 👎 Celkově nám sázka na babí léto vyšla, ta na profil moc ne. Ale už před Karvinou se v dáli začaly vynořovat kopečky Beskyd. Takže příště znovu v horách 💪

Hinty:

• @Luky má za úkol cracknout jak příště přežít bez puchýřů a krvavých nohou.
• Vlaky se pravidelně zpožďují. Při plánování to chce na přestup radši 20-30 minut