Termín: 10-11.9.2016
Tým: Fiifa & Luky
Délka etapy/cesty: 58km/508,4km aneb bez mála čtvrtina cesty
Čas etapy/cesty: 11h/138h
Převýšení etapy/cesty: 1115m/12462m
Nejvyšší bod etapy: 673mnm
Trasa, profil, fotky a další podrobnosti
ZAJÍMAVOSTI:
Pokořili jsme magickou hranici 500 km! Ještě 3x totéž a budeme na konci 😉
PODROBNOSTI:
Tak to byl nářez, přišel jsem o PC a s tím možnost zodpovědně naplánovat etapu, těsně před odjezdem jsme přišli o Toma, následně z nás kombinace třicetistupňového zářijového sluníčka a asfaltu málem vysála poslední zbytky energie, aby nám druhý den cesta připravila nádherné zážitky přírodními útvary ne nepodobnými těm, nad kterými jsme se nedávno kochali v Labských pískovcích. Ale po pořádku……z Prahy vyrážíme v sobotu brzy po svítání, pouze s orientačním plánem cesty naklikaným na mapách.cz, Tom musel pár hodin před tím vzdát, neschopen rozchodit pochroumanou nohu 😦 Míříme do Hrádku nad Nisou, cíle naší cesty, jsme tam za pohodovou hoďku a půl, auto necháváme přímo na nádraží. Do Ebersbachu, cíli předchozí etapy a počátku té dnešní, je to vláčkem ¾ hoďky. Sluníčko už naplno hřeje, jakoby chtělo říct: “dneska to nebudete mít snadný, hoši”. A hoši vyráží. V dáli se záhy vyloupává kopeček, ve kterém odhalujeme cíl dnešního dne, horu Luž (790m) a onoho výhledu na pocitově nepřibližující se, v horkém slunci chvějící se vrchol, se ten den už nezbavíme. Cesta je úmorná, hranice se vine místními městy, městečky a vesnicemi, a tak víceméně nezbývá než šlapat a glosovat všemožné domy, stavení a chalupy – na konci dne budeme realitními experty 😉 Jiříkov, Filipov, Rumburk, Seifhennersdorf, Vansdorf, Grosschonau, Waltersdorf. Skoro 35km zpevněných cest, povětšinou vystaveni přímému slunci. Jedním z mála povyražení je příjemný oběd v řecké taverně na kraji Vansdorfu. Až závěr dne nás vrátí do lesů a kopců a donutí, tentokráte s velkou radostí, vystoupat 300 výškových metrů do sedla pod Luží a konečně dorazit k horské chatě Luž, místu kde dnes přenocujeme. Nic zázračného ani zajímavého zde nehledejte, prostě chajda na přespání a relax unavených svalů, šlach a kostí. Neděle, to už je jiný kafe. Vracíme se na nezpevněné cesty, do hustých lesů a pestrého profilu. Zejména v okolí Kurort Jonsdorfu znovu objevujeme pískovcové skály plné vytvarované do mnoha pitoreskních tvarů a sem tam jakoby do nich vrostlých budov a staveb. Dnes poněkud pospíchám a tak Lukymu ani nedopřeji jeho oblíbený výstup na rozhlednu na kopci Hvozd, míjíme ji v úctihodné vzdálenosti – sorry Luky. Po žluté značce, těsně kolem hraniční čáry, a na hodně dlouho naposledy po německé půdě, se navracíme do Hrádku nad Nisou, cíli našeho putování. Stihneme ještě rychlý vegetariánský a zároveň smažený oběd v jedné místní hospůdce, jež si nezaslouží jmenovat a už frčíme zpátky na Prahu. Jak už jsem naznačil, příště už po hranici s bratry slovany Poláky.
HINTY:
- Kurort Jonsdorf a okolí rozhodně stojí zato navštívit a strávit tam více času
- Luž a okolí vypadá jako zajímavá alternativa nejen pro zimní radovánky – doporučujeme!
Cesta kolem Česka 