
Termín: 15.5.-17.5.2025
Tým: Fiifa, Luky, Křižák
Délka etapy/cesty: 81km/2029km aneb čtyři pětiny cesty
Čas etapy/cesty: 24h/534h
Převýšení etapy/cesty: 1910m/47465m
Nejvyšší bod etapy: 1127mnm
Zajímavosti:
- Zdolali jsme vzdálenost 2000 km, zbývá “pouhých” 500 km do cíle
- Navštívili jsme nejjižnější bod Česka


Podrobnosti:
Tak už jsme opět všichni pohromadě. Rok od roku bolavější, ale odhodlaní vydržet až dokonce. Vyrážíme z Hlaváku, ve čtvrtek brzy ráno.

V Rybníce (nebo v Rybníku?) bychom měli být kolem jedenácté. Ovšem na cestě je výluka a tak jsme nuceni přesednout na bus. Díky tomu nám následný vlak z Budějek ujíždí před očima 😳 Další jede až za 2 hoďky. Ty trávíme v sympatické kavárně vedle nádraží. V Rybníce jsme tak až v jednu, ale naštěstí je dlouho vidět, tak cíl dnešní trasy do tmy stíháme. Jdeme pohodovou krajinou pres Horní Dvořiště a dále pak přírodním parkem Vyšebrodsko, kde dosahujeme nejjižnějšího bodu naší dlouhé cesty, abychom pokračovali na Rakouskou stranu hranice. Profil se začíná vlnit. Míjíme ski-resort Sternstein a pak už příkře stoupáme až ke krásnému penzionu Waldschenke. Paní majitelka už nás čeká se smaženými řízky. Úplně zničenému Křižákovi dáváme radši samotku a jdeme na kutě 😇

V pátek ráno nespěcháme. Dnes nás čeká nenáročná etapa, bez velkého převýšení. Je ale dost zima, fouká a honí se mraky. Po krátkém výstupu na nejvyšší horu etapy, Sternstein (1150 mnm), s krásnou rozhlednou, začínáme klesat do údolí. Zastavujeme se v Guglwaldu, kde jsou, alespoň se tím tedy chlubí, pomalé lázně (slow wellness) – nemáme prostor to vyzkoušet, tak alespoň pomalu objednáváme a vychutnáváme šálek skvělé brazilské kávy 😅 Mezitím se ovsem přihnaly mraky a přinesly déšť. Nic dramatického, ale zbytek dne už střídavě sundáváme a nandaváme nepromokavé bundy. Vracíme se do Čech, v místě zbořené vísky, jedné z mnoha, které se staly osudné poválečné události. V nedaleké hospůdce Dobík v Pasečné se ještě krátce občerstvujeme, abychom se připravili na posledních pár km cesty, která dnes končí ve Svatém Tomáši, v bývalém loveckém zámečku, toho času překrásně rekonstruovaném na wellness hotel. Bohužel nemá zdaleka tak skvělou kuchyni, ba právě naopak, což odnáší Luky nočními zažívacími problémy. Stravu zde opravdu nemůžeme doporučit.

Sobota je ve znamení Lipenské nádrže – prakticky celý den kopírujeme jeho jižní, kompletně pustou stranu. Znovu je k nám profil milosrdný, asi aby dal našim nohám oddechnout před příští, opravdovou Šumavskou etapou. Celý den jdeme obklopeni nádhernou přírodou, zpěvem nesčetného množství ptáků, bobřími přehradami v blatech a dalšími krásami Šumavy. Sem tam se otevírá úchvatný pohled na Lipenskou přehradu. Do cílového místa, Nové Pece, nakonec přicházíme už 2 hodiny před odjezdem vlaku. Dáváme za vděk teplu místní hospůdky Marlin. Byla to prochladlá etapa. No a teď už jen 4 hodinky do Práglu.

Hinty:
- Když má restaurace hodnocení 3.2, radši ujíst něco ze zásob 😇