Termín: 9.-10.9.2017
Tým: Fiifa, Křižák & Luky
Délka etapy/cesty: 51km/704km aneb 30% cesty
Čas etapy/cesty: 15h/185h
Převýšení etapy/cesty: 1876m/18391m
Nejvyšší bod etapy: 1603mnm

Mapa a profil etapy
Fotky z etapy

Zajímavosti:

• Parádní hřebenová tůra na Sněžku

Podrobnosti:

Královská cesta s promočeným koncem. Tak by se dala charakterizovat závěrečná krkonošská etapa naší cesty kolem Česka. Královská, protože jsme pokořili Sněžku a cestou po hřebenech se těšili úžasnými výhledy. S promočeným koncem, protože nedělní cestu nám znepříjemnil déšť a mlha. Ale pěkně popořádku. Šlo o další víkendovku – v sobotu brzo ráno necháváme auto ve Vrchlabí, autobusem se přesouváme do Špindlerova Mlýna a pak minibusem na parkoviště před Špindlerovku, odkud jsme zakončovali minulou etapu na koloběžkách. Když vystoupíme z busu, opře se do nás ledový vítr. Rychle proto přezbrojujeme na teplejší oblečení a pak už hned vyrážíme na hřebenovou cestu dlážděnou kameny, které zůstaneme věrní většinu dne. Po několika kilometrech chůze a přískoků chytáme do nohou rytmus, vítr už tolik nezlobí a nám se otevírají hluboké výhledy do Polska. Ještě před finálním výstupem na nejvyšší bod naší cesty zajdeme na občerstvení do horské boudy provozované na polské straně. Je to ale předražená bída. Naštěstí Křižák pro nás opět připravil gurmánské sendviče a v kombinaci s točeným pivem jde nakonec o luxusní oběd. Udělal se nádherný den a my se stáváme součástí zástupu turistů, kteří si přišli užít babí léto výletem na Sněžku. Poslední úsek výstupu na vrchol je stoupání po schodech, tělo na tělo, dospělí, děti, psi. Na samotném vrcholu Sněžky se pak kvůli počtu turistů dá stěží někam sednout, natož zdolání nejvyššího bodu naší cesty kolem Česka oslavit. Dlouho se proto nezdržujeme a pokračujeme po hřebenovce dál. Cesta dobře ubíhá, brzy jsme v Malé Úpě, kde se koná jarmark a kde konečně můžeme trochu oslavit úspěšné zdolání Sněžky. Slavíme kávou a místními domácími koláči. Skoro za setmění pak dorazíme do našeho sobotního bydlení – horské chaty Ozon nedaleko Žacléře. Rychlá večeře, pivo a jde se spát. V neděli se probouzíme do deštivého dne. Dlouho se nezdržujeme snídaní, která je beztak dost skromná a raději rychle vyrážíme, abychom se podle plánu dostali na vlak do Petříkovic. Cesta nás vede přes mírné kopečky, skrz lesy a louky. Déšť houstne, je mlha, začínáme čvachtat a nepomáhá ani výměna ponožek. V promočených botách a někdy i po čtyřech se drápeme do kopců, přes které vede polská hranice mezi Královcem a Petříkovicemi. Cesta se táhne a nenabízí nic moc zajímavého. Jsme utahaní a chceme být už co nejdříve v Petříkovicích. Tam nakonec dorážíme podle plánu a etapu tak úspěšně zakončujeme. 

Hinty:

• Mít v záloze ještě jednu vrstvu oblečení navíc se vyplácí. Na etapy v horách musíte být připraveni na vše.
• Hlavní je nenechat se zaskočit deštěm a mít v záloze minimálně jedny suché ponožky.
• A hlavně nepodceňovat povrch cesty, zvláště pokud jsou to mokré kameny. Pády bolí 😉