Termín: 13.4.2014
Tým: Fiifa
Délka etapy/cesty: 28,3km/115km aneb 5% cesty
Čas etapy/cesty: 6,5h/31h
Převýšení etapy/cesty: 986m/3023m
Nejvyšší bod etapy: 780mnm
Trasa, profil, fotky a další podrobnosti
ZAJÍMAVOSTI:
Pokořili jsme prvních 100km (oslavíme příště)
PODROBNOSTI:
Plán byl prostý. Připravit a naplánovat první etapu nového roku, pohodovou, jednodeňku, na rozjezd, bez studených mezí. Nakonec to ovšem nebylo až tak snadné…tedy naplánovat bezesporu jo, ale po pořádku. Ještě před etapou padla náhlá choroba na Křižáka a rodinku Jelenů a tak přišla první nečekaná výzva. Po krátkém zvážení se rozhoduji vyrazit sám, posun etapy by nás o5 zbytečně zdržel (kluci si doufám etapu dají v mezičase před tou další). Nejoptimálnějším výchozím bodem je CHEB. Auto nechávám před nádražím, tentokráte s klidným srdcem a vyrážím v 8:40 místní lokálkou směr Plesná, cesta je otázka 20min. Světe div se, leje jak z konve. Tady na západě snad ani jinak nebývá 😦 Balím se do nepromokavých hadrů a vyrážím svižným tempem vpřed. Žene mě myšlenka na vlak opouštějící v 15:40 cíl etapy, Klingenthal (ne že by pak za dvě hoďky nejel další). Mám tedy 6,5 hodiny na necelých 30km, musím i s přestávkami držet tempo 5km/hod. Rychle mi za zády mizí Plesná a nořím se do chebských lesů a luk, nikde ani živáčka. Zpočátku jdu s hranicí na dohled, po nějakých 5km již standardně kopíruju čáru pochodem od patníku k patníku. Po 10km mám za sebou táhlé, ale relativně mírné stoupání, s výborným časem výrazně pod 2h si dopřávám 15min. break. Za krátko se ztrácím v hlubokých lesích, ze kterých už až do cíle nevybřednu. Cesta plyne pohodově, prakticky bez bloudění, tentokráte je domácí příprava téměř 100%. Někde na 19km se po dlouhém sestupu objevuji u velkého močálu, přes který vede hoodně prohnilá a pobořená lávka. Dávám druhý odpočinek, táhne na jednu hodinu, čeká mě posledních cca 10km, času mraky, nohy v normě. Vyrážím na poslední část cesty, ale ejhle, po překonání lávky se mi před nosem zvedá pěkně ostrej kopeček. Zdolávám nějakých 150m převýšení a už mě to žene stejně ostrým sklonem zase 100 výškových m. dolů, sotva se udržím na pěšině. A tahle taškařice mě čeká ještě dvakrát nebo třikrát, rychlost postupu se prudce snižuje, při výstupech sotva popadám dech, při sestupech dostávám křeče do nohou a ztrácím jistotu. S každým km se situace rapidně zhoršuje 😦 Čas najednou utíká rychleji než bych potřeboval. Přidat nicméně není v mých silách. Konečně skrze stromy prosvítá v údolí Klingenthal, ale je to zase slušný sestup. Do centra se připloužím asi v 15:30, ptám se místního saského policajta (asi šedástník s naprosto plynulou anglinou) na nádraží, ten mě s lítostivým výrazem nasměrovává a při zoufalé otázce zda to dám do 10min. jen blahosklonně pokývá hlavou ze strany na stranu. Nakonec to nějak dávám a na nádražíčku se objevuji přesně v moment příjezdu vlaku. Teď už „jen“ dvě hoďky s jedním přestupem do Chebu a poté dvě hoďky domů…..
HINTY:
- Začíná přituhovat, je nezbytné si předem nastudovat profil a podřizovat mu plánovaný čas a délku etapy, tentokráte to bylo zbytečně na hraně.
Cesta kolem Česka 