Termín: 9-10.11.2013
Tým: Fiifa & Křižák
Délka etapy/cesty: 49km/86km aneb 3% cesty
Čas etapy/cesty: 15h/24,5h
Převýšení etapy/cesty: 1432m/2073m
Nejvyšší bod etapy: 752 m.n.m
ZAJÍMAVOSTI:
Křižákovi se uprostřed etapy utrhly podrážky u obou bot současně, zachránila a do cíle jej nakonec dovedla gáza.
PODROBNOSTI:
Podzim notně pokročil a my se chystáme na druhou etapu našeho putování, tentokráte s Křižákem. Rádi bychom, poučeni první etapou, a s vírou v lepší počásko urazili kolem 50 km. Krajem podzimního Ašského výběžku, jeden den trocha paradoxně putováním na jih a den druhý už v normě na sever. Začínáme v Hranicích, ale auto necháváme už v Aši, kam se pak z cíle etapy, Plesné, výrazně lépe a flexibilněji vrací vlakem. Z Aše do Hranice jede vlak i autobus, my volíme to druhé, auto necháváme u Tesca, zdá se nám to v místních končinách zdaleka nejbezpečnější varianta. Je vlezlá zima, poprchává. Dle plánu nás čeká na terén i profil náročná etapa, ale zdaleka nejhorším nepřítelem je podzimní soumrak. Do Vyhlídek, kde máme zabukovaný srub, musíme dorazit do pěti – v lese se začne stmívat už kolem čtvrté. Z busu vystupujeme v Hranici a vyrážíme na cestu. Počasí se umoudřuje, teda minimálně nám hustě neleje. Jdeme víceméně pořad po čáře, buď po patnících a nebo nejbližší pěšinou převážně na německé straně, kde je z nějakého důvodu pěšin a cestiček vždy o dost více. Dáváme drobné zastávky po 5 km, ale zbytečně se nezdržujeme. Po 15 km se poprvé vážněji ozývají mé nohy. Mám nové boty. Teď už bude jenom hůř. Křižák si nestěžuje, ale i jeho osud dožene, ale to až v neděli. Závěr soboty je trocha hektický. Časově to nakonec stíháme jen tak tak, z lesa ve Vyhlídkách se noříme už hodně po páté, prakticky v úplné tmě. Chvíli nám trvá najít sroubek, ale i to se daří a po chvíli odpočinku ještě vyrážíme na pivko do blízké špeluňky – nevím jak jinak nazvat takový obývák, kde místní rodinka normálně bydlí a krom toho si je tam možné sednout na gauč a dát si s nimi pivko nebo panáka.
V neděli nás čeká urazit dobrá dvacka km, což se ráno na vachrlatých nohou nezdá úplně reálné. Po hoďce to nejhorší rozšlapeme a i když chvílemi trocha bloudíme, nakonec etapu dokončíme v relativní pohodě, nepočítám-li tedy avizovaný zážitek s utrženými podrážkami Křižákových bot, které zachraňujeme obvazy, jež je potřeba co pár set metrů převazovat 😉 Hold jsme češi a kutilové.
Úplný závěr etapy nám dá ještě zabrat, pár set metrů se zčásti brodíme a z části nuceně obcházíme rozsáhlá blata. Do Plesné dorážíme v předstihu a ještě stačíme navštívit místní hospůdku. Pak už hurá na vláček a s přestupem ve Františkových Lázních zpět do Aše. Jakmile sedneme na lavici vlaku, z nebe začne padat voda v množstvím větším než velkém a nepřestane ani za celou cestu domů……..
HINTY:
- Největším nepřítelem pokročilého podzimu není chlad, ale tma – v lese se smráká opravdu brzy a urazit za světla více než 30km je v terénu docela výzva
- Ani tentokráte jsme nenarazili na moc hospod a když, tak nevařili – přesto je třeba s jídlem s sebou rozumně – viď Tome 😉
Reflexe po více než deseti letech od této etapy:
Tým se pomalu, ale jistě skládá, dva členové finální sestavy sbírají první zkušenosti s výbavou, počasím a nesnadným plánováním logistiky i přespávaček. Budou se hodit 🫶
Cesta kolem Česka 